Itálie se dělí na 20 regionů z toho 5 má autonomní status. Uvnitř Itálie leží dva městské státy: Vatikán (3,2 km) a San Marino (39 km). K Itálii patří dva velké ostrovy ve Středozemním moři: Sardinie a Sicílie. Hlavním městem je od roku 1870 Řím. Pobřeží je na západě členité se zálivy, na východě ploché. Celková délka pobřeží je asi 7600 km. Povrch převážně hornatý. Dominují Západní a Východní Alpy, na severu přesahující 4000 m n. m. včetně nejvyšší hory Mont Blanc 4807 m n. m.(Monte Bianco). V nich jsou častá jezera (Lago di Garda, Lago Maggiore, Lago di Como) vzniklá ústupem pleistocenních ledovců. Celý Apeninský a Kalabrijský poloostrov (Calabria) a největší středomořský ostrov Sicílii (Sicilia) vyplňuje pohoří Apeniny dosahující téměř 3000 m n. m. Pásmo Apenin je seismicky velmi aktivní. Častá jsou zemětřesení a erupce sopek Vesuv (Vesuvio), Etna (nejvyšší činná sopka Evropy, 3323 m n. m.) a sopek v souostroví Lipari. Hospodářsky významná je Pádská nížina v okolí řeky Pád (Po). Druhým největším ostrovem Středozemního moře je Sardinie (Sardegna).
Navštívené regiony
- AmbruzzoMá rozlohu 10 794 km² a 1,3 miliónu obyvatel. Hlavním městem je L'Aquila. Region se rozděluje na 4 provincie: L'Aquila, Teramo, Chieti a Pescara. Krajina Abruzza je převážně hornatá.[1] Horské oblasti zaujímají 65% území Abruzza (což je 7 029 km²), 34% představuje oblast kopcovitá (3 766 km²), pouze 1% připadá na roviny a nížiny. Na více jak polovině území Abruzza se rozkládají Střední Apeniny (vnitrozemí, západní část regionu), respektive jejich podskupina Abruzzské Apeniny. Na severu leží pohoří Gran Sasso s nejvyšším vrcholem Apenin Corno Grande (2 912 m). Ještě severněji leží pohoří Monti della Laga, nejvyšší bod Monte Gorzano (2 458 m). Ve střední části Abruzzských Apenin se rozkládá pohoří Sirente-Velino, nejvyšší hora Monte Velino (2 487 m). Na jihovýchodě pak leží pohoří Majella, nejvyšší bod Monte Amaro (2 793 m). Směrem k pobřeží Jaderského moře přechází hory ve vrchovinu a kopcovitou krajinou známou pěstováním vinné révy a oliv. Nížinu na pobřeží tvoří pouze úzký pás. Na severu kraje jsou písčité pláže, na jihu oblázkové. Nejdůležitější vodní toky jsou Aterno-Pescara (135 km), Sangro (117 km), Vomano (75 km) a horská část Liri (40 km), která se vlévá do Tyrhénského moře. Největší jezero je Lago di Campotosto (14 km²).
- Emilia Romagna
Má rozlohu 22 123,09 km², na kterých v 9 provinciích žije téměř čtyři a půl milionu obyvatel. Hlavním městem je Bologna. Nejvíce známé a obydlené jsou rovinaté části kraje na severu, východě a jihovýchodě. Roviny a nížiny tvoří téměř polovinu (48%) rozlohy kraje. Ve vnitrozemí a na pobřeží (na severu, východě a jihovýchodě) byly původní lesy vykáceny a oblast slouží zemědělství. Pěstuje se zde především pšenice, ovoce, zelenina a vinná réva. Na pobřeží se nachází jedna z hlavních oblastí turistického ruchu v zemi, zaměřená na přímořská letoviska. V kontrastu s tím, celou západní část regionu, tvoří horské pásmo Apenin (na severozápadě Ligurských Apenin, na západě a jihozápadě Toskánsko-Emilianských Apenin), které směrem na východ přechází v kopcovitou krajinu a následně v roviny a nížiny. Na horské oblasti připadá 25 % rozlohy kraje, na vrchoviny 27%. Tyto oblasti jsou poměrně řídce osídleny, jsou zde lesy, místy původní krajina s menšími obcemi.
(Furlansko-Julské Benátsko)Má rozlohu 7 856 km² počet obyvatel: 1 191 588. Ležící na severu Itálie. Jejím hlavním městem je Terst. Oblast skládající se ze čtyř provincií Furlanska, k němu přiléhající nepatrné části historických Korutan; a Julského Benátska (italsky Venezia Giulia), v současnosti zahrnujícího bývalou Zónu A Svobodného území Terstu (dnešní provincie Terst). ležící na severu Itálie. Jejím hlavním městem je Terst.
- Lombardia
Má rozlohu 23 863 km², obývá ho 10 020 210 lidí (zhruba šestina obyvatel Itálie) a dělí se dále na 12 provincií Bergamo, Brescia, Como, Cremona, Lecco, Lodi, Mantova, Milano, Monza e Brianza, Pavia, Sondrio, Varese. Hlavním městem je čtvrtá největší konurbace v Evropě, město Milán. Severní část Lombardie tvoří vysoké horské masivy Alp, ve druhé polovině území, v jižní části, se rozkládá Pádská nížina. Hory zaujímají 41% rozlohy Lombardie, vrchovina 12% a roviny a nížiny 47%. Alpy, které leží na území Lombardie, náleží k Jižním vápencovým Alpám. Skládají se ze pěti až šesti hlavních skupin. Na severozápadě leží Pohoří Bernina, jižně od něj leží skupina Bergamských Alp. Na severovýchodě se rozkládá Pohoří Ortles, severozápadně od něj Pohoří Livigno a jižně skupina Adamello a skupina Brenta. V horách se nachází řada jezer, všechny jsou ledovcového původu. Pádská nížina je bohatá na vodní toky, jak na řeky, tak na uměle vystavěné vodní kanály. K největším lombardským jezerům náleží Lago di Garda (370 km²), Lago Maggiore (212 km²), nejhlubší evropské jezero Lago di Como (146 km²), Lago d'Iseo (65 km²), Lago di Lugano (49 km²), Lago di Varese (15 km²), Lago d'Idro (11 km²). Hlavní lombardské řeky jsou Pád (652 km), Adda (313 km), Oglio (280 km), Ticino (248 km), Mincio (203 km), Chiese (160 km).
- Lazio
Má rozlohu 17 208 km² a žije zde 5,9 miliónu obyvatel. Skládá se z pěti provincií, Frosinone, Latina, Rieti, Roma, Viterbo. Hlavní město je Řím. Krajina Lazia má převážně kopcovitý charakter (54 % území). Přímořské území při Tyrhénském moři je rovinaté (20 % rozlohy), hornatá je zejména východní a jihovýchodní část kraje (26 % území). Na severovýchodě se rozkládá Monti Sabini (nejvyšší bod 1 292 m), jižně leží Monti Ernici (nejvyšší bod Monte Passeggio, 2 064 m). Dále jižně, na jihovýchodě kraje, pak Monti Lepini (nejvyšší bod 1 536 m). Horské masívy a pahorkatina jsou vulkanického původu. Původní sopečné krátery vyplňují na dalších místech jezera – Bolsena, Bracciano, Vico, Albano. Na řadě míst jsou horká minerální vřídla. Největší řeka je Tevere (Tibera), další menší řeky jsou např. Marta či Sacco.
Hlavním městem regionu je Janov (italsky Genova). Oblast má rozlohu 5 420 km², 1,6 miliónu obyvatel a dělí se na 4 provincie Genova, Imperia, La Spezia, Savona. Ligurie je velmi hornatá. Má protáhlý tvar půlkruhu, který z jihu obepíná Janovský záliv. Na severozápad Ligurie zasahují Přímořské Alpy, respektive Ligurské Alpy, severovýchod zaujímají Ligurské Apeniny. 65% rozlohy kraje je hornatý, 35% tvoří vrchovina, pouze 5% připadá na rovinu a nížiny. Téměř polovinu hranic Ligurie tvoří pobřeží Ligurského moře, nazývané také Italská riviéra. Od Ventimiglie k La Spezie je délka pobřeží 270 km. Hlavní město Janov se nachází přibližně ve střední části. Západní část pobřeží nazývaná Riviera di Ponente, respektive Riviera dei Fiori, je jedinou nížinou oblastí v Ligurii. Východní část, Riviera di Levante, je více členitá, se strmě spadajícími útesy k moři. Ligurie je nejvíce zalesněný region v Itálii, do 500 m n. m. roste stále zelená vegetace.
Má rozlohu 9 694 km² a žije zde 1,5 miliónu obyvatel. Dělí se na 5 provincií Ancona, Ascoli Piceno, Fermo, Macerata, Pesaro e Urbino. Hlavním městem je Ancona. Marche má kopcovitý (69% rozlohy) a hornatý povrch (31% území). Rovinaté plochy se nachází pouze na pobřeží Jaderského moře. Na západě, na hranicích kraje, se rozkládají Střední Apeniny, respektive jejich podjednotka Appennino umbro-marchigiano. V jihozápadní části Marche leží nejvyšší pohoří kraje Monti Sibillini, s nejvyšší horou Monte Vettore, 2 476 m. Směrem k pobřeží přechází hory v kopcovitou krajinu, které přerušuje (kolmo k řetězci hor) řada údolí s krátkými řekami. K největším řekám náleží Metauro (121 km), Tronto (115 km), Potenza (95 km), Chienti (91 km) Foglia (90 km).
- Piemonte
Má rozlohu 25 402 km², 4,4 miliónu obyvatel a dělí se na 8 provincií, Alessandria, Asti, Biella, Cuneo, Novara, Torino, Verbano-Cusio-Ossola, Vercelli. Hlavním městem je Turín (Torino). Největší část zaujímají hory (43,5%), následuje kopcovitý terén (30%) a na roviny a nížiny připadá (26,5%) rozlohy. Piemont je velmi bohatý na řeky. Vedle největší italské řeky Pádu jsou zde další významné řeky – Tanaro (276 km), Ticino (248 km), Dora Baltea (160 km), Sesia (140 km), Agogna (140 km), Dora Riparia (125 km), Maira (120 km). K hlavním Piemontským jezerům náleží Lago Maggiore (212 km²), Lago d'Orta (18 km²) a Lago di Viverone (6 km²).
Má rozlohu 22 990 km², 3,7 miliónu obyvatel a dělí se na 10 provincií, Arezzo, Firenze, Grosseto, Lucca, Livorno, Massa-Carrara, Pisa, Pistoia, Prato, Siena. Hlavním městem je Florencie (Firenze). Povrch Toskánska je různorodý. Největší část zaujímá kopcovitá krajina a vrchovina (66,5%), především hranice regionu ve vnitrozemí tvoří hornatina a horské hřebeny (25%), nejmenší plochu pak zaujímají roviny a nížiny (8,5%). Na severu a východě kraje, ve vnitrozemí při hranicích Toskánska s krajem Emilia-Romagna, se rozkládají Toskánsko-Emilianské Apeniny (nejvyšší vrchol Monte Cimone, 2 165 m). Na severu pak leží Apuánské Alpy. Jižně od Apuánských Alp protéká největší toskánská řeka Arno. Zde se také nachází největší rovinatá oblast v kraji. Jižně pak leží kopcovitá krajina a vrchovina Colline Metallifere (s nejvyššími body okolo 1 000 m), jihozápadně se rozkládá vrchovina Chianti (nejvyšší bod Monte San Michele, 893 m). Na vrchovinu Chianti jihovýchodně navazuje údolní oblast Val di Chiana. Na jihu kraje leží pohoří Toskánské Antiapeniny (nejvyšší vrchol Monte Amiata, 1 738 m). K největším řekám náleží: Arno (241 km), Ombrone (161 km), Serchio (111 km), Cecina (73 km), Magra (70 km), Sieve (62 km). Největší jezera jsou: Lago di Bilancino (5 km²), Lago di Chiusi (3,9 km²), Lago di San Casciano (2,0 km²), Lago di Montepulciano (1,9 km²).
- Trentino - Alto Adige
(Tridentsko-Horní Adiže) Kraj se dělí na dvě provincie: Trident (Trento) a Bolzano (Bozen). Většinu území tvoří hornatá krajina. Severní oblast pokrývají Jižní Alpy, na východě se rozkládají Dolomity. V severozápadní části leží Ötztalské Alpy, respektive Alpi Venoste, na západě leží pohoří Ortles s nejvyšším vrcholem Ortler (3 905 m) a na jihozápadě se rozkládá skupina Brenta. Nad Dolomity, na severovýchodě leží Zillertalské Alpy, jihovýchodně od pohoří leží údolí Val Pusteria. Středem kraje protéká řeka Adiže. V kraji se nachází řada jezer ledovcového původu. Region lze z etnického hlediska rozdělit na dvě poloviny. Na severu, v oblasti Horní Adiže, má většinu (69%) německy mluvící obyvatelstvo (neplatí to však pro velká města jako Bolzano, Merano a Brixen), nápisy měst a obcí jsou dvojjazyčné. Žijí zde také lidé mluvící ladinštinou, jedním z původních románských jazyků. V jižní části kraje, Tridentsku, žijí italsky mluvící obyvatelé (více jak 95%).
- Umbria
Má rozlohu 8 464 km² a žije zde téměř 900 tisíc obyvatel. Dělí se na 2 provincie, Perugia, Terni, Perugia a Terni. Hlavním městem je Perugia. Krajina Umbrie je kopcovitá a hornatá. 71% rozlohy kraje tvoří často zalesněné kopce a kopcovitá krajina, 29% tvoří horské hřebeny a hory. Reliéfu regionu dominují dvě údolí, údolí Tiberu (Val Tiberina) a Umbrijské údolí (Valle Umbra). Údolí Tiberu, kterým protéká řeka Tibera, prochází středem celého kraje, ze severu na jihozápad. Umbrijské údolí leží v jihovýchodní části kraje, z východu je ohraničené Apeninami. Východní a jihovýchodní část Umbrie zaujímají Střední Apeniny, respektive jejich podskupina nazývaná Appennino umbro-marchigiano. Tvoří hranice s regionem Marche, nejvyšší vrcholy leží na jihovýchodě, Monte Vettore (2 476 m). Naopak nejnižší bod kraje se nachází v povodí Tibery, Attigliano (96 m n. m.). Vedle hlavní řeky Tibery, jsou dalšími většími řekami Umbrie Chiascio (82 km), Topino (77 km), Paglia (86 km) a Nera (116 km).[4] Největším jezerem kraje je Lago Trasimeno (128 km²)
- Veneto
Má rozlohu 18 391 km², 5 miliónů obyvatel a dělí se na 7 provincií Belluno, Padova, Treviso, Rovigo, Verona, Vicenza, Venezia. Hlavním městem jsou Benátky (Venezia). Benátsko leží v severovýchodní části Itálie, severně od ústí největší italské řeky Pádu do Jaderského moře. Severní část Benátska je hornatá, nachází se zde část Dolomit a Karnských Alp, jižní přímořská část je naopak pokračováním Pádské nížiny a má rovinatý charakter. Z hlediska povrchu lze Benátsko rozdělit ne sedm jednotlivých celků: alpské, předalpské a podalpské pásmo, horní a dolní nížinu a systém lagun a deltu Pádu. Sever Benátska tvoří Karnské Aply a východní Dolomity s nejvyšším vrcholem Marmoladou (3 342 m) náležící do alpského pásma. Předalpské pásmo tvoří okolí vrcholu Monte Baldo u jezera Lago di Garda, skupina Monte Lessini, Pasubio, okolí vrcholu Monte Grappa a vrcholy okolo města Belluno. Do podalpského pásma náleží vrchy v okolí jezera Lago di Garda, skupina Asolo a vrchy okolo města Conegliano. Nížinnou oblast tvoří Benátská nížina, pramení zde řeky Bacchiglione a Sila. Pro dolní část nížiny jsou charakteristické rozsáhlé zavodňovací systémy. Benátské laguny bývaly členitější. Dnes se nachází dvě laguny u měst Caorle a Bibione, největší laguna leží v okolí Benátek.